Umělá inteligence se blíží stádiu využitelnosti pro malé a střední podnikatele. Co nás čeká v následujících měsících?

Až se jednou bude vzpomínat na rok 2022, kromě událostí typu válka na Ukrajině a energetická krize bude tento rok nejspíše znám jako rok, kdy došlo k největšímu skokovému pokroku v oblasti využití umělé inteligence. Mohou za to především 2 projekty sdružené v neziskové organizaci Open AI – generátor obrázků a fotografií DALL-E a generátor textů AI.

Je třeba říci, že samotný konstrukt umělé inteligence není žádnou novinkou. Vychází z teoretických myšlenek stanovených již v díle Karla Čapka a Isaaca Asimova. Jejím největším průkopníkem byl herní průmysl, kde se můžeme setkávat se stále dokonalejší umělou inteligencí (artificial intelligence – zkratka AI). S výjimkou herního průmyslu však AI byla záležitost především velkých firem – například v bankovnictví již roky slouží k určování podezřelých aktivit. Pro menší podnikatele však umělá inteligence byla pouze „drahou sci-fi hračkou“. Existovaly již několik let nástroje, které se snažily na AI trendu svézt, ale obvykle se jednalo o primitivní nástroje fungující na bázi obyčejné podmínkové funkce.

Češi v jazykové nevýhodě

To se začalo měnit na přelomu let 2021 a 2022. Je ale třeba si říci, že nejvíce z AI novinek profituje anglosaský svět díky dominanci angličtiny ve světě. Národy s minoritními a navíc dosti složitými jazyky jako jsme my Češi to mají složitější (byť třeba ChatGPT češtinu v omezeném rozsahu podporuje). V některých případech (například hlasoví asistenti) se nám tento handicap nepodařilo dohnat ani za více než 5 let od jejich uvedení na trh. Proto jsem i svůj článek pojal tak, abych jen tupě nekopíroval obsah z anglosaských zemí, ale snažil jsem se jej zasadit do lokálního kontextu.

Jako ukázku trendu popíšu 3 nástroje, které vnímám jako nejzásadnější – DeepL, DALL-E a ChatGPT. Ke konci se zamyslím nad tím, co můžeme očekávat v tomto roce.

DALL-E

Novinka, která v 1. polovině minulého roku otřásla světem AI, je DALL-E. Tento nástroj umožňuje generovat již poměrně realistické obrázky za pomocí textových příkladů. Sám jsem nástroj testoval na přelomu léta a podzimu, přičemž výsledky mých pokusů byly například následující.

Kvalita DALL-E výstupů se zvyšuje s množstvím vložených dotazů, neboť uživatelé pomáhají AI trénovat. Tím pádem se již brzy dočkáme situace, kdy DALL-E bude zdatným konkurentem fotobank. Nehodí se vám obrázky z fotobanky? Vygenerujte si vlastní. Zároveň DALL-E plánuje rozjet prodej vygenerovaných fotek přes platformu Shuttershock, přičemž o výnosy se podělí s jejich tvůrci, kteří daný dotaz zadali.

Canva Text to Image

V souvislosti s DALL-E stojí za to zmínit, že svůj vlastní AI model pro generování z obrázků z textu si připravila i Canva. Tím pádem si může i malý podnikatel vyzkoušet tuto novinku, až bude vytvářet grafiku pro sociální sítě.

ChatGPT

Sotva trochu utichnul hype spojený s DALL-E, objevil se hype spojený s revolučním chatbotem ChatGPT. O tom by bylo možné psát celé knihy. Stručně řečeno ale jeho kouzlo spočívá v tom, že jen na základě krátké instrukce, dokáže sepsat strukturovaný text o zmíněné problematice, popřípadě vypsat požadované informace z vícero zdrojů.

Největší problémem ChatGPT jsou jeho nedostatečné výpočetní kapacity – provoz podobného AI systému je náročný na výpočetní výkon, a proto aplikace musí důrazně limitovat počet zapojených uživatelů. Zatímco ostatní systémy se mi podařilo si v praxi otestovat, u ChatGPT bohužel musím spoléhat jen na záznamy konverzace jiných. Odkázat tedy mohou například na tento web, kde jsou popsány největší „špeky“ z ChatGPT konverzací.

Druhý problém této aplikace je její absence asertivity. ChatGPT zkrátka není schopno přiznat, že něco neví, a tak si odpověď na daný problém raději zcela vymyslí. Dobře to popsal například Jan Řezáč na svém LinkedInu, když popisuje, jak se aplikace zeptal na seznam top 10 českých UX agentur. Výsledkem dotazu byl seznam 10 agentur, z nich 9 vůbec neexistovalo a ta 10. není považována za špičkovou.

DeepL

Navzdory nepříliš dlouhé historii je tento nástroj hojně využíván i v naší firmě. Umožňuje totiž skvělé překlady do různých jazyků (češtinu nevyjímaje) na principu umělé inteligence. V tom je největší rozdíl mezi DeepL a ostatními překladači, které jsou na trhu typu Google Translate, jenž je na trhu již přes 15 let. Zatímco Google Translate překládal pouze jednotlivé jazykové řetězce, a tak jsme se mohli dočkat jazykových perel typu překlad spojení „moje oči září“ jako „my eyes September“, DeepL zvládne překládat v kontextu celého textu. To má celé jen jednu jedinou nevýhodu – není to úplně nejlepší nástroj na překlad krátkých textů. Obecně platí úměra: čím delší text, tím kvalitnější překlad. Naopak je fér přiznat, že úspěchy DeepL inspirovaly i Google Translate ke zkvalitnění svých překladů, takže u některých kratších textů může být i on dobrou alternativou. Naše zkušenost ukazuje, že například pro překlady mezi češtinou a slovenštinou je Google Translate dokonce lepší.

Co nás čeká v tomto roce?

Z výše zmíněného si dovolím stanovit 4 trendy, se kterými se v oblasti umělé inteligence tento rok nejspíše setkáme.

1. „Vychytávání much“

Výstupy z umělé inteligence by se často daly shrnout vtipem, který v 90. letech koloval o procesorech Pentium: „výsledky nejsou vždy správné, ale jsou rychlé“. Už jen z podstaty umělé inteligence, která se sama dokáže učit, můžeme očekávat, že s přibývajícím počtem dotazů bude stoupat i kvalita výstupů.

2. Hledání obchodního modelu

Vývoj daných řešení stál obrovské množství peněz. V roce 2022 se dosáhlo špičkové kvality produktu, v roce 2023 se bude hledat způsob, jak maximalizovat návratnost investice. Dané aplikace tedy budou přicházet s obchodními modely, jak umožnit podnikatelům využít je ve svých digitálních projektech a získat prostředky pro zajištění dostatečného výpočetního výkonu (platí především v případě ChatGPT, které s tím má největší problém).

Jako nejpravděpodobnější business model vidím prodej kreditů a platby za jednotlivé dotazy. Pokud bude tento obchodní model cenově únosný, setkáme se s exponencionálním růstem e-shopů a jejich jazykových verzí. Najednou nebude problém vytvořit prodejní microsite pro každý prodávaný brand a „vymyslet“ pro ni poutavý obsah. Při expanzi webu do zahraničí pak odpadne jazykový a obsahový problém – jedinou překážkou bude znalost legislativy dané země a schopnost porozumět jejím kulturním specifikům. Daná technologie je již nyní experimentálně využívaná v anglicky mluvících zemí v rámci SEO pro vytváření velkého množství SEO článků. Když spojíte ChatGPT a DeepL, nejspíše to samé zvládnete i v Česku.

3. Vytváření ekosystému

Všechny tyto systémy mají jednu věc společnou – otevřenou API. Prostřednictvím té bude možné propojit platforem s danými aplikacemi. Mohou tak vznikat další specializované aplikace, které si budou z těchto platforem brát jen určité funkce.

Příkladem je již nyní aplikace Avatar pro iPhone, která umožňuje vytvářet poutavé futuristicky vypadající profilovky na sociální sítě. To však nedělá sama přes vlastní AI, nýbrž k samotné core funkci je využito DALL-E. Podobných aplikací bude přibývat jako „hub po dešti“.

4. Regulace

Rozvoj umělé inteligence přiměl k pozornosti i úředníky napříč zeměmi a mezinárodními organizacemi. Svou regulaci AI chystá EU, Čína a další velké celky zřejmě budou přibývat. V praxi očekávám, že regulace se zaměří především těmito třemi směry:

• nutnost zajistit informovanost uživatele, že komunikuje s AI namísto s živým člověkem
• nutnost označovat výstupy generované AI
• vymezení oblastí, kde nebude možné AI aplikovat

Revoluce nehrozí, jen vítaná evoluce

Závěrem si dovolím zpochybnit technooptimistickou myšlenku, že dané změny budou znamenat revoluci v informačním technologií a z ní plynoucí revoluci na pracovním trhu. Nevěřím, že bychom na AI v dohledné době delegovali rozhodování a činnosti vyžadující vysokou míru přesnosti a odbornosti. Umělá inteligence nám maximálně pomůže zautomatizovat rutinní činnosti, a tím zvýšit je zlevnit. Stejně jako průmyslová revoluce, která nám naopak pomohla zlevnit a zrychlit výrobu drtivé většiny výrobků, nepřinesla konec pracovníků v továrnách, nepřinese ani AI konec práce ve službách. Proto nemá smysl propadat novodobému luditismu a snažit se proti tomuto trendu bojovat. Naopak ale platí, že ten, kdo zvládne AI včas zapojit do svých služeb, může získat mírnou, nikoliv však rozhodující konkurenční výhodu.